Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) vydala publikaci založenou na výsledcích studie kvality života seniorů v počáteční fázi demence. Kromě zdravotníků, studentů zdravotnických oborů a sociálních pracovníků je určena také lidem, kteří pečují o své nemocné blízké. Publikace Heleny Kisvetrové s názvem „Demence a kvalita života“ je výstupem čtyřletého projektu „Trajektorie kvality života seniorů v počátečním stadiu demence“ financovaného ministerstvem zdravotnictví. Projekt je nominován na udělení Ceny ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj pro rok 2020. Knihu v elektronické verzi lze zdarma stáhnout v e-shopu nakladatelství Univerzity Palackého.
Publikace analyzuje faktory, které mají významný vliv na podobu života s demencí
Na 138 stranách zájemci najdou kromě přiblížení průběhu studie a shrnutí jejích výsledků také teoretické informace o demenci a jejích nejčastějších podobách a přehled dotazníků a dalších výzkumných nástrojů, se kterými řešitelé projektu pracovali.
Na řešení tohoto projektu se podílely Fakultní nemocnice Hradec Králové a Fakultní nemocnice Ostrava. „Do studie se zapojilo 623 respondentů nad 60 let ze tří regionů České republiky. Z toho bylo 294 pacientů s diagnostikovanou demencí v počátečním stadiu a druhou, kontrolní skupinu tvořili senioři bez demence, abychom mohli porovnat rozdíly v hodnocení kvality života. Testovali jsme třikrát po dvanácti měsících. Na získané časové ose se ukázalo, že u pacientů s demencí, kteří již při vstupním měření na tom byli hůře, se kvalita života za ty dva roky ještě více zhoršila, zatímco u kontrolní skupiny jsme statisticky významné zhoršení nezjistili,“ uvedla autorka studie Helena Kisvetrová.
Autoři zkoumali zdatnost, soběstačnost, strach z pádu nebo postoj ke stárnutí
Výzkum se na kvalitu života zaměřil komplexně, tématy souboru dotazníků byla mimo jiné fyzická zdatnost, soběstačnost v běžných denních aktivitách, strach z pádu, postoj ke stárnutí, důstojnost nebo sociální vztahy. Výsledky vstupního hodnocení mimo jiné ukázaly, že jediným společným faktorem ovlivňujícím kvalitu života u obou skupin respondentů je deprese. U pacientů s demencí hrála významnou roli také osobní důstojnost a soběstačnost.
„V měření po dvou letech již ale tyto faktory tak významné nebyly, zatímco se do kvality života pacientů s demencí více promítla oblast sociálních vztahů a sociálního zapojení. A to k našemu překvapení, do studie totiž byli zahrnuti jen senioři žijící v domácím prostředí, které je obecně považováno za lepší oproti prostředí institucionalizovanému. K většímu zhoršení kvality života přitom došlo u mužů,“ přiblížila Helena Kisvetrová, která se dlouhodobě zabývá geriatrickým ošetřovatelstvím a péčí v závěru života a nyní již pracuje na návazném čtyřletém projektu, v němž se zaměřuje na změny vnímání osobní důstojnosti v průběhu demence.
Publikace Demence a kvalita života je určena nejen pro zdravotníky či studenty zdravotnických oborů, ale také pro sociální pracovníky a jako zdroj základních informací ji využijí i další zájemci, například ti, kteří pečují o své nemocné příbuzné.
Kniha vyšla u Vydavatelství Univerzity Palackého a její elektronickou verzi lze zdarma stáhnout prostřednictvím e-shopu nakladatelství.
Zdroj: Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého