Nespavost je považována za určitou daň stárnutí. Celkový počet prospaných hodin se s věkem příliš nemění, ale staří lidé mají pocit, že jsou nevyspalí. Neléčená nespavost nejenom že snižuje kvalitu života, ale také zvyšuje riziko vzniku závažných komplikací.
Po pětašedesátém roce života se doba spánku fyziologicky nezbytná k tomu, aby se člověk cítil dobře, snižuje jen nepatrně. Studie kanadského statistického úřadu uvádí, že muži ve věku 18–64 let spí průměrně sedm hodin, ženy pak o necelou čtvrthodinu déle. Muži 65–74letí spali průměrně 7 hod. a 16 min., ženy o 3 min. méně. Více než dvě pětiny (42 %) mužů ve věku ekonomické aktivity uvedly, že mají alespoň občas potíže s usínáním. Z mužů starších 65 let o těchto obtížích hovořily právě dvě pětiny (40 %), avšak tito muži častěji uváděli závažnější problémy s usínáním a častější buzení. Mezi ženami ve věku 18–64 let jich hlásilo potíže se spánkem 55 %, ve věku nad 65 let to bylo o čtyři procentní body více. I u nich se obtíže s věkem stupňovaly.
Problémy se spánkem mají u mužů a u žen různé biologické příčiny. U starších mužů to bývají problémy s prostatou a močovými cestami. Ženy pak více sužují úzkosti a deprese, častěji také trpí nemocemi pohybového aparátu, které vyvolávají bolesti, a tak zhoršují spánek.
S věkem se také snižuje synchronizace biologických hodin s cyklem světlo-tma a stále častěji se stává, že lidé usnou i přes den. Lidé, kteří špatně spí, trpí častěji silnými bolestmi hlavy a mají násobně více úrazů a dopravních nehod než dobří spáči. Navíc u seniorů se tyto důsledky projevují výrazněji než u mladých lidí. Když v noci bezcílně chodí po bytě, nezřídka zakopnou, upadnou a zraní se. Pokud pak přes den podřimují, aby dohnali, co nenaspali v noci, ztrácejí sociální kontakty.
Příčiny nespavosti
Najít příčinu nespavosti není snadné. Často je důvodem spánkových potíží skutečnost, že nedokážeme přestat přemýšlet, prostě neumíme takzvaně vypnout. Autoři různých studií se shodují, že tento problém stojí za většinou případů nespavosti. V hlavách se nám stále něco převaluje. A starosti se nevyhýbají ani seniorům. Jsou to jak obavy o vlastní zdraví (jestli, když půjdeme k lékaři, nám „něco nenajde“, jestli tam máme jít zítra, nebo raději až pozítří, jestli se ještě zvládneme starat o zahrádku), o zdraví a život našich blízkých (jestli se vnučka, když už má dvě děti, také konečně vdá, jestli vnuk udělá státnice) a v neposlední řadě i starosti finanční (jestli jsme za zimu už neprotopili moc peněz, jestli se zase zvýší doplatky za léky).