Neděle 14.04.2024 0:20

Počet zdravotníků v sociálních službách se mezi lety 2007 až 2012 snížil

Statistici předpovídají, že lidí ve věku 85 a více let bude do roku 2060 čtyřikrát více než v současnosti. Podle gerontologů je nezbytné, aby se lépe provázaly zdravotní a sociální služby. Upozorňují na úbytek zdravotnických profesionálů, což by do budoucna mohl být problém.

Seniorů, zejména těch nejstarších, v Česku kvapem přibývá. Statistici předpovídají, že lidí ve věku 85 a více let – tedy těch, kteří se pravděpodobně neobejdou bez každodenní péče a čelí vysokému riziku, že se u nich projeví demence – bude do roku 2060 čtyřikrát více než v současnosti.

V minulých desetiletích rostla střední délka života, ale délka života ve zdraví stagnovala. To znamená, že délka života se sice prodloužila, ale zejména ta prožitá s nějakou formou chronické nemoci a omezení, tedy s disabilitou. Podle OECD je zlepšení zdraví lidí nejefektivnější cestou, jak snížit potřebu dlouhodobé péče. Nejdelší délka života ve zdraví je ve skandinávských zemích, které mají současně nejrozvinutější systémy dlouhodobé péče.

Od roku 2007 v Česku přibylo 150 zařízení typu domov pro seniory či domov se zvláštním režimem, které disponují 48 tisíci lůžek. Ani to nestačí. Počet žádostí o umístění, jimž nešlo vyhovět, se rovná 1,5násobku dostupné kapacity. Počet neuspokojených žádostí a převis poptávky nad nabídkou je ale důsledkem různých problémů s bydlením, nedostatečné podpory rodinných pečovatelů a alternativ k pobytové péči, zejména ambulantních a domácích služeb v menších obcích. Větším problémem než nedostatek lůžek ale může být hůře dostupná kvalifikovaná zdravotní péče v zařízeních sociálních služeb.

Potřeba péče bude rozhodně rychle růst. Stavění domovů a ústavů ale není cesta. Mnohem více bude třeba podporovat nové formy komunitních a ambulantních služeb a bezpečný život seniorů doma. Seniorská populace je navíc velmi heterogenní. Samotný věk či stáří není rozhodující. Rozhodující bude kvalita služeb, které dokážou navrátit a udržet člověka v jeho vlastním prostředí.

 

Zdravotníků ubývá

Problémem je nedostatek geriatrické a dlouhodobé zdravotní péče a dostupnost kvalifikované zdravotní péče v zařízeních sociálních služeb. Tady jednotlivé resorty dosud neopustily své úzké resortní vidění. Je nezbytné, aby se lépe provázaly zdravotní a sociální služby. Úbytek zdravotnických profesionálů by do budoucna mohl být problém. Vytvořili jsme si problém nízko statusové profese tím, že jsme jednotlivé úkony příliš rozdělili na vyšší a nižší. Zdravotnických pracovníků v sociálních službách ubývá. Zdravotní stav lidí v těchto zařízeních se přitom zhoršuje, vývoj by tedy měl jít opačným směrem.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve statistické ročence zveřejňuje počty zdravotnických pracovníků v pobytových službách pro seniory (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem) v platové (veřejné) sféře celkem, tedy i službách pro jiné cílové skupiny než seniory (např. osoby se zdravotním postižením).

Celkový počet zdravotnických pracovníků v sociálních službách přitom poklesl mezi lety 2008 až 2012 o 1 720 na 6 021 osob, z toho bylo 4 976 všeobecných sester (tj. 83 % všech zdravotnických pracovníků). V přepočtu na úvazky poklesl počet úvazků sester o 514 osob a celkový počet zdravotnických pracovníků o 1 612 osob. Počet úvazků lékařů poklesl z 35,8 na 22,8.

Pokles počtu zdravotníků může představovat i riziko pro dostupnost kvalitní paliativní péče v zařízeních sociálních služeb a zvládání a léčbu bolesti u uživatelů v těchto zařízeních, zejména těch upoutaných na lůžko a umístěných na ošetřovatelských odděleních.

Podle údajů ÚZIS se počet zemřelých osob v sociálním zařízení zvýšil v letech 2007-2012 o více než 2 tis. osob na 6,9 tis. osob v roce 2012, z toho 4,8 tis. žen, tj. 70 %. V procentním vyjádření činil nárůst počtu zemřelých v sociálním zařízení v uvedeném období o 41 %. Podíl všech žen, které zemřely v sociálním zařízení se zvýšil na 9 %. Zhruba každá jedenáctá žena tak zemřela v sociálním zařízení. 

 

Potřebujeme komunitní integrované služby

Dlouhodobě se nedaří prosadit systém komunitních integrovaných služeb na podporu seniorů se sníženou a ohroženou soběstačností, žijících ve vlastním prostředí. Tedy služeb, které by tvořily interdisciplinární týmy složené ze zdravotních sester, lékařů, fyzioterapeutů, sociálních pracovníků, psychologů, v úzké součinnosti s neziskovými, občanskými a církevními organizacemi a aktivitami. Tento koncept formuloval již před několika lety zakladatel moderní české gerontologie Zdeněk Kalvach. Úspěšné země ukazují, že koordinace zdravotních a sociálních služeb a místní kvalita života je dána kvalitou místní správy. V této oblasti máme největší dluh.

 

Napsáno s využitím článku Stát plánuje pozitivní stárnutí (Veronika Berná, Lidové noviny, 8.2.2014).

 

(-pw-)