Ve čtvrtek 4. října Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., společně s Mendelovou univerzitou v Brně pořádal setkání klíčových aktérů a aktérek z oblasti pracovního trhu, veřejné správy, vědecko-výzkumných institucí a neziskové sféry na téma postavení osob starších 50 let na pracovním trhu. Diskusní setkání se zaměřilo zejména na otázky, jak udržet pracovníky a pracovnice 50+ v pracovní aktivitě a zároveň jaké důsledky (pozitivní i negativní) má prodlužování pracovních drah pro všechny zúčastněné. Bylo pořádáno v rámci mezinárodního projektu DAISIE, financovaného programem NORFACE, zabývajícího se nerovnostmi v zaměstnání starších mužů a žen.
Setkání se zúčastnila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která přednesla úvodní slovo. V něm zdůraznila priority MPSV týkající se pracovního trhu a obecně sociálního postavení starších mužů a žen. Jimi jsou zejména usnadnění slaďování pracovního a soukromého života, které pomůže i lidem v tzv. sendvičové generaci, pečujícím o své rodiče i děti zároveň, dále institucionální podpora částečných úvazků, konkrétně formou sdíleného pracovního místa, tak aby nedošlo ke zvyšování fixních nákladů pro firmy, a také vyrovnávání nerovností ve výši důchodů mužů a žen (ženy mají v průměru o 20 % nižší důchody než muži, v roce 2017 byly jejich důchody v průměru o 2880 Kč nižší).
Členky projektového týmu prezentovaly nejnovější analýzy
Radka Dudová (Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.) ukázala na základě dat VŠPS 2017, že osoby ve věku 51–60 let v současnosti tvoří čtvrtinu ze všech zaměstnaných osob, ale zároveň třetinu všech nezaměstnaných. Odchod do důchodu je poměrně prudký (u žen mezi 58. a 62. rokem a u mužů mezi 60. a 66. rokem klesá ekonomická aktivita o 57 procentních bodů) a odpovídá zákonem danému věku nároku na starobní důchod. S věkem přibývá podíl osob pracujících na částečný úvazek, podíl osob samostatně výdělečně činných i podíl osob pracujících na smlouvy na dobu určitou. Na setrvání na pracovním trhu po šedesátce má v současnosti vliv v první řadě pohlaví a vzdělání – muži pracují déle než ženy a vysokoškoláci a vysokoškolačky déle než osoby s nižším vzděláním. Největší problém s nezaměstnaností a odchodem z ekonomické aktivity po padesátce mají nekvalifikovaní a pomocní pracovníci a pracovnice a lidé pracující v obchodu a službách.
Martina Rašticová (MENDELU) ukázala na základě analýzy databáze EU-SILC 2015 souvislost ekonomické aktivity po padesátce a zdravotního stavu. Překvapivě lidé ekonomicky aktivní udávají subjektivně horší zdravotní stav než lidé neaktivní. To může být způsobeno absencí pracovní flexibility a opatření, která by usnadnila výkon práce starším osobám, a také vysokým stresem v práci.
Aneta Krejčová (MENDELU) analyzovala na základě databáze SHARE 2015 důvody, proč lidé odcházejí do důchodu. Převažujícím důvodem je prosté dosažení nároku na starobní důchod. To indikuje, že pro Čechy a Češky je dosažení formální hranice důchodového věku zároveň signálem k opuštění pracovního trhu. Je otázkou, nakolik je to jejich osobní volba a do jaké míry jen naplňují očekávání zaměstnavatele či společenskou normu.
Výstupem následné diskuse byly návrhy možných přístupů a opatření, které by zaměstnávání osob 50+ usnadnily:
- Informační pohovory se zaměstnanci a zaměstnankyněmi, v nichž by si tito mohli ujasnit své možnosti a preference a očekávání zaměstnavatele. Pracující by tak mohli zjistit, že úplný odchod do neaktivity jen kvůli dosažení formální hranice věku není nutný a ani pro ně žádoucí.
- Postupný přechod do důchodu díky práci na částečný úvazek.
- Nabízení alternativních pracovních pozic, např. méně fyzicky náročných, které by starší pracující mohli zastávat, včetně rekvalifikace a dalšího vzdělávání a bez ohledu na stereotypy o „vhodnosti“ určité práce pro starší ženu či staršího muže.
Účastníci a účastnice setkání se shodli na tom, že ukončení ekonomické aktivity by nemělo být výsledkem dosažení formální hranice, jež je pro všechny stejná, ale mělo by být více individualizované a postupné. Se stárnutím silných kohort narozených v 70. letech potřeba individualizovaných opatření umožňujících delší pracovní život pravděpodobně ještě vzroste.
Zdroj: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.