Internet je podle ombudsmanky zahlcen nenávistnými projevy. Stát by ji měl lépe postihovat

Ombudsmanka považuje za alarmující, že narůstá počet nenávistných projevů na internetu od „běžných“ občanů, kteří nejsou nijak spojeni s extrémistickými skupinami. Zatímco v běžných situacích lidé obvykle dokážou rozlišovat, co je protizákonné, v kyberprostoru ztrácejí vnitřní sebekontrolu. Internet je podle ombudsmanky tak zahlcen nenávistnými projevy, že může vyvolat dojem, že jde o normu. Lidé mnohdy netuší, že se dopouštějí protiprávního jednání. Výsledkem jsou pak různé formy rasisticky motivovaných útoků, jako byl mediálně známý případ verbálních útoků na sociálních sítích vůči dětem a zaměstnancům Základní školy Plynárenská v Teplicích. „Byla bych ráda, kdyby stát v budoucnu jasně ukázal, že nenávistné projevy nejzávažnější povahy na internetu jsou protiprávní a státní moc má nástroje, aby je mohla v rozumném čase a v mezích daných zákonem postihovat,“ shrnuje problematiku nenávistných projevů ombudsmanka Anna Šabatová.

Ombudsmanka proto iniciovala jednání s orgány a institucemi, které se mohou zabývat nenávistnými projevy ve veřejném prostoru. Jednání se uskutečnilo v úterý 3. dubna v Brně za účasti eurokomisařky Věry Jourové, ministra vnitra Lubomíra Metnara, nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a zástupců Ministerstva spravedlnosti. Účastníci se shodli na tom, že nenávistné projevy na internetu jsou velmi závažným fenoménem, vůči němuž je třeba se jasně vymezit.

„Jsme na začátku debaty, která by měla posunout vnímání a posuzování nenávistných projevů ve veřejném prostoru. Je třeba vyjasňovat a jednotně chápat obsah pojmů a mít kvalitní data o trestných činech z nenávisti,“ uvedla ombudsmanka s poukazem na fakt, že v České republice chybí relevantní data o trestných činech z nenávisti. Statistické databáze policie, Nejvyššího státního zastupitelství a soudů nejsou propojeny, nesledují se v nich ani stejné kategorie.

Účastníci jednání se shodli, že alarmující je zejména skutečnost, že nenávistné projevy stále častěji přicházejí od „běžných občanů“, nikoliv od členů extrémistických skupin, jejichž témata dnes přebírají populisté. Tito noví pachatelé se přitom nedomnívají, že jednají protiprávně, a jsou přesvědčeni o anonymitě vystupování na internetu. Podle účastníků by pomohla i větší informovanost veřejnosti o trestnosti takového jednání, tj. zveřejňování informací o ukončených případech s popisem za jaké jednání a jak byl pachatel potrestán.

„Rasistické a xenofobní komentáře jsou živnou půdou nenávistných projevů online. Tyto ‚virtuální‘ nenávistné projevy pak často vedou k reálnému násilí a trestným činům z nenávisti. V této situaci nestačí jen léčit symptomy, tedy odstraňovat nezákonný obsah a trestat jeho autory. Důležitá je také prevence, která může probíhat formou výzkumu, vzdělávání nebo zvyšování povědomí o těchto negativních jevech,“ uvedla k tématu jednání eurokomisařka Věra Jourová.

Nenávistným projevům však nelze bránit jen prostřednictvím trestního a přestupkového práva. Stát by také měl být schopen vymáhat odpovědnost provozovatelů sociálních sítí a webových stránek za jejich obsah. Není výjimkou, že nenávistné komentáře zůstávají zveřejněny i několik let. Z poznatků Evropské komise vyplývá, že se blýská na lepší časy – někteří provozovatelé si už dnes uvědomují svou odpovědnost a brání šíření protiprávního obsahu. Komplexní řešení problematiky nenávistných projevů se však neobejde ani bez zapojení výchovy v rodině a školství, ať už jde o výchovu k etice a respektu k právu.

 

Zdroj: Veřejný ochránce práv