Středa 21.02.2024 17:21

Mýty o starobních a invalidních důchodech

Zkušenosti pracovníků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ukazují, že lidé mají o důchodech nízké povědomí a stále mezi nimi přetrvává řada nejasností, mylných představ a informací zažitých z minulosti. ČSSZ proto ve třech dílech vysvětlila přetrvávající mýty o starobních a invalidních důchodech.

 

Mýty o starobních důchodech

Léta odpracovaná před rokem 1986 se do důchodu nepočítají
Není to tak. Je ale třeba rozlišit dva odlišné faktory – dobu pojištění/zaměstnání a výdělky. Pro nárok na důchod a jeho výši se započítávají doby pojištění (zpravidla zaměstnání či podnikání) získané od ukončení povinné školní docházky. Na délce doby pojištění pak závisí procentní výměra důchodu. Ta se počítá z osobního vyměřovacího základu – zjednodušeně řečeno z průměru výdělků v tzv. rozhodném období. Rozhodné období jsou tedy roky, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu. Začíná kalendářním rokem po roce, v němž člověk dosáhl 18 let a končí rokem, který předchází roku přiznání důchodu. Do rozhodného období se podle zákona o důchodovém pojištění nezahrnují roky před rokem 1986. Výši důchodu tedy neovlivní výdělky získané před rokem 1986, doba pojištění získaná před tím rokem však ano.

I když mám málo let pojištění a nízké výdělky, musím dostat důchod alespoň ve výši životního minima
Minimální důchod a životní minimum není totéž. Minimální výše procentní výměry důchodu je stanovena zákonem o důchodovém pojištění. Činí 770 Kč. K ní náleží základní výměra důchodu, která v roce 2016 činí 2 440 Kč. Minimální výše důchodu přiznaného v roce 2016 tedy činí 3 210 Kč. Důchod v této minimální výši může být přiznán v případech, kdy sice lidé splní podmínku potřené doby pojištění, ale v rozhodném období nemají buď téměř žádné, nebo velmi nízké příjmy a důchod jim jednoduše řečeno „není z čeho vypočítat“.

Veškeré doby, které mi chybí, si můžu dobrovolně doplatit
To bohužel není možné. Dobrovolné důchodové pojištění sice existuje, ale nelze ho použít univerzálně ve všech situacích. Přihlášku je možné podat nejdříve na dobu od 1. 1. 1996. Zákon stanoví, z jakých důvodů je možné se k dobrovolnému důchodovému pojištění přihlásit a za jakou dobu zpětně od podání přihlášky ho lze u každého z uvedených důvodů doplatit. Přihlásit se k němu lze i bez uvedení důvodů, v tomto případě je však doplacení možné jen jeden rok zpětně před podáním přihlášky. Nelze jím tedy pokrýt různé „mezery“ a doby „bez pojištění“, které má člověk v minulosti.

Práce na dohodu se do počtu let pro nárok na důchod počítá
Některá ano, některá ne. Je rozdíl mezi dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce. Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na pojištění a do důchodu se započítává, pokud nešlo o tzv. zaměstnání malého rozsahu, tj. pokud byl sjednán měsíční příjem alespoň 2 500 Kč. Činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce do 31. 12. 2011 není možné pro důchod započítat vůbec, od 1. 1. 2012 lze započítat ty měsíce, ve kterých zaměstnanec dosáhl z dohody příjmu vyššího než 10 000 Kč. Zaměstnávání vykonávané na zkrácený úvazek se do počtu let pro nárok na důchod započítává, je-li z příjmu odváděno pojistné.

Být před důchodem evidovaný na úřadu práce je nevýhodné
Evidence u úřadu práce má především za cíl pomoci nezaměstnaným lidem najít vhodné zaměstnání, zajistit rekvalifikaci a po určitou dobu bez práce poskytnout finanční podporu. Pro nárok na důchod a jeho výši se doba evidence u úřadu práce považuje za náhradní dobu pojištění. Započítává se ale pouze v zákonem stanoveném rozsahu. Vždy se doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání započítává, je-li vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a také doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, avšak osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné. Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše tří let; tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby získané před dosažením 55 let věku lze započítat pouze jeden rok.

Důchod musí ve stáří dostat každý
Není tomu tak. Dvěma základními podmínkami, které je třeba splnit, aby vznikl nárok na starobní důchod, je dosažení zákonem stanoveného důchodového věku a získání potřebné doby pojištění. Riziko, že člověk „nedosáhne“ na starobní důchod, hrozí zejména při dlouhodobé nezaměstnanosti nebo takových formách práce, které nelze pro důchod započítat. Příčinou nesplnění podmínek pro důchod může být i doba strávená ve výkonu trestu, pokud odsouzený nebyl zařazen do práce, či pobyt nebo činnost ve státě, s nímž ČR nemá smlouvu o sociálním zabezpečení. Nesplnění podmínky potřebné doby pojištění nelze prominout. Je však možné si dobu, která do získání potřebného počtu let chybí, dopracovat. Důchod pak může být přiznán ode dne, kterým byla doba pojištění dodatečně získána.

Vykonávám-li souběžně dvě výdělečné činnosti, započítají se mi do důchodu obě 

V případě, kdy se kryjí dvě nebo více dob pojištění (např. hlavní a vedlejší pracovní poměr nebo souběžný výkon zaměstnání a podnikání), lze dobu do celkového součtu započítat pouze jednou. To platí i v případě, kdy se doba pojištění překrývá s náhradní dobou (např. výkon zaměstnání při současné péči o dítě). To zjednodušeně řečeno znamená, že v rámci jednoho kalendářního roku může být započítáno maximálně 365 dní účasti na důchodovém pojištění. Pokud souběžná výdělečná činnost zasahuje do rozhodného období, za které se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu (od roku 1986 do roku předcházejícího přiznání důchodu), výdělky ze všech souběžných činností se sčítají.

Často jsem byl na neschopence, to mi sníží důchod
Pokud je člověk nemocný během výkonu zaměstnání, nemá to na délku doby, která se mu započítává pro důchod, vliv. Pokud doba dočasné pracovní neschopnosti spadá navíc do tzv. rozhodného období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, musí být z tohoto období vyloučena. To v praxi znamená, že nedojde ke snížení (rozmělnění) průměru výdělků pro výpočet důchodu. Celkový souhrn příjmů v rozhodném období je rozpočítáván pouze na období, kdy byla vykonávána výdělečná činnost, což má na výši důchodu pozitivní dopad.

Lidem, kteří pracovali v těžkých profesích, se důchod počítá výhodněji
Rozdělení zaměstnání do tzv. preferovaných pracovních kategorií bylo zrušeno od roku 1993. Na výpočet důchodu podle současných předpisů nemá druh vykonávané práce vliv. Výjimkou jsou např. některé kategorie horníků, kteří mají stanoven odlišný (nižší) důchodový věk. Obecně platí, že na výši důchodu má vliv získaná doba pojištění a výdělky v tzv. rozhodném období, tj. od roku 1986 do kalendářního roku předcházejícího roku přiznání důchodu.

Pokud přecházím do starobního důchodu z důchodu invalidního, je to nevýhodné
Když příjemce invalidního důchodu dosáhne důchodového věku a splní podmínku potřebné doby pojištění, má možnost prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště podat žádost o starobní důchod. Jestliže vypočtený starobní důchod bude vyšší než vyplácený invalidní, bude mu starobní důchod přiznán. V opačném případě občanovi náleží nadále invalidní důchod v původní výši. Příjemcům invalidního důchodu, kteří dosáhnou 65 let věku, výplata důchodu nezaniká, pouze ho ČSSZ ze zákona automaticky změní na důchod starobní. Výše nově pobíraného starobního důchodu však zůstane stejná, jako byla výše invalidního důchodu.

Odškodné za pracovní úraz se do výpočtu důchodu nezahrnuje 

Naopak. Náhrady vyplacené zaměstnanci po skončení jeho pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo z důvodu nemoci z povolání se pro výpočet důchodu započítávají. Je ale nutné předložit potvrzení zaměstnavatele nebo pojišťovny o částkách, které byly za jednotlivé roky před přiznáním důchodu na náhradě vyplaceny. Vzhledem k tomu, že ČSSZ odškodné za pracovní úraz a nemoc z povolání nevyplácí, je třeba uvedené potvrzení dodat při podání žádosti o důchod na OSSZ.

Pokud je starobní důchod jednou přiznán, jeho výše už se nemůže (kromě valorizace) nijak změnit
Je-li dodatečně doložena skutečnost, která nebyla při výpočtu důchodu k dispozici (např. doklad o době zaměstnání či výdělku), lze ji pro jeho výši zohlednit kdykoliv. Pokud se v důsledku nově prokázaných údajů navýší důchod, lze finanční částku doplatit až 5 let zpětně od data, kdy byly nové skutečnosti ČSSZ doloženy.

Také výdělečná činnost po vzniku nároku na důchod, má na výši důchodu vliv. Musí však jít o činnost zakládající účast na pojištění. Procentní navýšení důchodu je v tomto případě závislé na tom, zda je činnost vykonávána při pobírání důchodu v plné nebo poloviční výši či bez pobírání důchodu a po jak dlouhou dobu.

Řadu praktických informací se „budoucí důchodci“ dozvědí z Příručky budoucího důchodce pro rok 2016, která je v tištěné podobě k dispozici na OSSZ a v elektronické verzi na webu ČSSZ. Specifické situace je vždy vhodné řešit s pracovníky okresních správ sociálního zabezpečení.

 

Mýty o invalidních důchodech

Nárok na invalidní důchod je závislý pouze na zdravotním stavu
Nejenom. Zdravotní stav, resp. uznaná invalidita, je jen jednou z podmínek pro to, aby mohl být přiznán invalidní důchod. Další zákonnou podmínkou je získání potřebné doby důchodového pojištění (může být získána i po částech v průběhu stanoveného období). Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje pouze v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod je závislá na věku žadatele:

  • u občanů ve věku nad 28 let činí potřebná doba pojištění 5 roků a zjišťuje se z posledních deseti roků před vznikem invalidity,
  • u osoby starší 38 let dále platí, že nesplní-li podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity, podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou též, pokud v posledních 20 letech před vznikem invalidity získala 10 let pojištění,
  • u osob ve věku do 28 let je potřebná doba pojištění kratší (konkr. u osoby do 20 let činí méně než 1 rok, u osoby od 20 do 22 let alespoň 1 rok, u osoby od 22 do 24 let alespoň 2 roky, u osoby od 24 do 26 let alespoň 3 roky a u osoby od 26 do 28 let alespoň 4 roky).

Invalidní důchod náleží doživotně
Nikoliv. Přiznání invalidního důchodu (jakéhokoliv stupně) nemusí být trvalé, protože závisí na vývoji zdravotního stavu, který zpravidla není neměnný.

Ten, kdo pobírá invalidní důchod, nesmí pracovat
Není pravda. Předpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení, které by omezovalo výdělkové možnosti poživatelů invalidních důchodů. U osob, kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně, právní úprava dokonce počítá s tím, že svůj zbývající pracovní potenciál využijí a budou vykonávat výdělečnou činnost, kterou jim jejich zdravotní stav umožní.

Invalidita je definována jako pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %, který nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle míry poklesu pracovní schopnosti jsou pak rozlišovány tři stupně invalidity (pokles o 35 % až 49 % znamená invaliditu prvního stupně, o 50 % až o 69 % invaliditu druhého stupně a nejméně o 70 % invaliditu třetího stupně).

Doba, po kterou se pobírá invalidní důchod, se započítává do důchodu
Není přesné. Pro nárok i výši starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (před 1. 1. 2010 plného invalidního důchodu). Pokud občan při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně není výdělečně činný, resp. nevykonává činnost zakládající účast na pojištění, samotné období pobírání těchto typů důchodů se mu nezapočítá do doby důchodového pojištění pro nárok na starobní důchod. Tato situace může negativně ovlivnit výši budoucího starobního důchodu a dokonce způsobit, že nárok na něj nevznikne, protože nebude získána potřebná doba důchodového pojištění.

Částka invalidního důchodu je pevně stanovena, nevypočítává se
Nikoliv. Invalidní důchod se (stejně jako ostatní druhy důchodů) skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stejná (bez ohledu na stupeň invalidity) a v letošním roce činí 2 440 Kč. Procentní výměra invalidního důchodu je individuální a závisí na délce doby pojištění, příjmech dosahovaných před vznikem invalidity a na uznaném stupni invalidity. Do doby pojištění pro nárok i výši invalidního důchodu se započítávají rovněž tzv. náhradní doby pojištění, jako např. doba péče o dítě do 4 let věku nebo doba evidence na úřadu práce. K době pojištění získané do vzniku invalidity se navíc přičítá i tzv. dopočtená doba. Zjednodušeně řečeno jde o dobu od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení standardního důchodového věku, kterou by hypoteticky mohl občan získat, pokud by se nestal invalidním.

Dojde-li v důsledku vývoje zdravotního stavu (zhoršení či zlepšení) u příjemce invalidního důchodu ke změně stupně invalidity, mění se částka důchodu tak, že se procentní výměra vypláceného důchodu vynásobí stanoveným koeficientem, který je přesně určen zákonem o důchodovém pojištění (základní výměra důchodu zůstává beze změny).

Příklad:
Muži byl po vážném úrazu přiznán plný invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Jeho výše byla vypočítána z výpočtového základu (stanoveného z jeho příjmů před vznikem invalidity) za 42 let doby pojištění (doba získaná do vzniku invalidity + doba dopočtená). Po dvou letech se muž podrobil kontrole zdravotního stavu a podle posudku posudkového lékaře OSSZ se již nejedná o invaliditu třetího stupně, ale o invaliditu druhého stupně. Výše vypláceného invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně činila ke dni změny stupně invalidity 10 500 Kč (procentní výměra 8 060 + základní výměra 2 440). Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví tak, že se procentní výměra 8 060 Kč vynásobí koeficientem „0,5“, který je stanovený pro změnu z III na II stupeň. Invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně bude muži náležet ve výši 6 470 Kč (procentní výměra 4 030 (8 060 x 0,5) a základní výměra 2 440).

Když invalidní důchodce pracuje a onemocní, nemá nárok na nemocenské
Omyl. U příjemců invalidního důchodu pro invaliditu prvního a druhého stupně, kteří pracují a jsou účastni nemocenského pojištění, činí doba pro poskytování nemocenského (tzv. podpůrčí doba) nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti, tzn., že je stejně dlouhá jako u jiných zaměstnanců.

Poživatelé invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně, kteří jsou při pobírání důchodu zaměstnaní a účastni nemocenského pojištění, mají však podle zákona o nemocenském pojištění podpůrčí dobu pro výplatu nemocenského zkrácenou. Nemocenské se jim vyplácí nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů v rámci jednoho kalendářního roku, a to i pokud v tomto roce bylo pracovních neschopností více. Současně také platí, že se jim nemocenské vyplácí nejdéle do dne skončení zaměstnání. Nemocenské vyplácí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), a to od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, během prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy.

Příjemce invalidního důchodu musí každý rok absolvovat kontrolu zdravotního stavu
Neplatí vždy. Zdravotní stav však zpravidla není neměnný a v průběhu času může docházet k jeho zlepšení nebo naopak zhoršení. Z tohoto důvodu posudkový lékař OSSZ při stanovení invalidity určí také termín kontrolní lékařské prohlídky. Provádí se obvykle v intervalu 1 – 3 roky na základě závažnosti zdravotního stavu. Podle výsledku kontrolní lékařské prohlídky může dojít ke změně invalidity na nižší nebo vyšší stupeň nebo může být zjištěno, že pokles pracovní schopnosti již neodpovídá invaliditě.

To, zda bude či nebude zapotřebí kontroly zdravotního stavu, případně v jakém časovém odstupu, stanoví v každém konkrétním případě posudkový lékař s ohledem na to, zda a kdy se dá předpokládat významné zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu, adaptace na zdravotní postižení, změny v oblasti kvalifikačního potenciálu, využití zachované pracovní schopnosti apod.

Kontrolní lékařská prohlídka se tedy provádí v termínu určeném při předchozím posouzení zdravotního stavu OSSZ. Může však být provedena i mimořádně. Příjemce invalidního důchodu je povinen se kontrole zdravotního stavu na výzvu OSSZ podrobit.

Invalidní důchod může být plný nebo částečný
Toto již neplatí. Od 1. 1. 2010 plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod už nepatří mezi druhy důchodů uvedené v zákoně o důchodovém pojištění. Namísto těchto dvou dávek byla zavedena dávka pouze jedna, a to invalidní důchod. V závislosti na zjištěném stupni invalidity se invalidní důchod rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně. Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti pojištěnce.

Důchody částečné invalidní a plné invalidní přiznané v období do 31. 12. 2009 se ze zákona změnily (transformovaly) na invalidní důchody prvního, druhého a třetího stupně.

 
Průměrná výše sólo vypláceného důchodu k 31. 12. 2015:
 
invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně 5 932 Kč
invalidní důchod pro invaliditu 2. stupně 6 749 Kč
invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně 10 424 Kč
starobní 11 348 Kč

Více informací o podmínkách nároku na invalidní důchod a jeho výši lze získat na webu ČSSZ. Praktické informace týkající se postupu a průběhu řízení při žádosti o invalidní důchod přináší leták Kdy a jak žádat o invalidní důchod. Práva a povinnosti občana. V konkrétní situaci poradí pracovníci OSSZ, klientského centra pro důchodové pojištění při ústředí ČSSZ nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860.

 

Zdroj: MPSV/ČSSZ