Podíl starších lidí ve voliči se zvyšuje. Zároveň je volební účast v této věkové skupině obzvláště vysoká ve volbách do Bundestagu. V obecných volbách v roce 2017 bylo oprávněno volit celkem 61,7 milionu lidí. Z toho více než jeden ze tří byl starší 60 let, asi polovina byla mezi 30 a 59 lety a pouze jeden ze sedmi byl mladší 30 let. V důsledku toho se věkové rozložení potenciálních voličů výrazně posunulo ve prospěch starších voličů oproti předchozím volbám.  Ve všeobecných volbách v roce 1987 byl pouze jeden ze čtyř oprávněných voličů starší 60 let a téměř každý čtvrtý byl mladší 30 let. Tento vývoj bude pokračovat v důsledku předpokládaných demografických změn a rostoucí střední délce života. Na základě současných demografických projekcí by do roku 2040 podíl oprávněných voličů starších 60 let mohl dosáhnout asi 45 procent, z toho by lidé nad 70 let měli dvě třetiny. Současně se mají starší lidé vsoce nadprůměrnou volební účast. S výjimkou nejmladších a nejstarších věkových skupin se volební účast obecně zvyšuje s věkem. Asi 76 procent oprávněných voličů ve věku nad 70 let a dokonce 81 procent ve věkové skupině 60 až 69 let  volilo ve všeobecných volbách v roce 2017. Účast mladších lidí byla výrazně nižší a v případě mladých lidí ve věku 21 až 24 let byla volební účast pouze 67 %. Pro srovnání, volební účast ve volbách v roce 1972 byla výrazně vyšší ve všech věkových skupinách. Tehdy volilo 84 až 94 procent oprávněných voličů.  Rozdíly ve volebním chování na základě věku proto byly nižší. Vzhledem k rostoucímu podílumužů a žen starších 60 let mezi voliči a jejich nadprůměrné volební účasti starší lidé stále více ovlivňují výsledky voleb a s tím také politiko obecně.