Metodicky pokyn, který představili zástupci ministerstva zdravotnictví a nemocničních kaplanů, stanovuje mimo jiné kvalifikační požadavky na kaplany, jejich práva a povinnosti. Dokument (viz níže) bude platný od čtvrtka 13. dubna, tedy o Velikonocích. Nemocniční kaplani by měli působit ve “státních”, tj. zejména fakultních nemocnicích (viz organizace v přímé působnosti ministerstva zdravotnictví).
Symbolicky den před Velkým pátkem zveřejňuje @ZdravkoOnline text metodického pokynu pro duchovní péči v nemocnicíchhttps://t.co/QI4bKYfEnC
— Min. zdravotnictví (@ZdravkoOnline) 13. dubna 2017
V současnosti nemocniční kaplani působí asi ve třech desítkách nemocnic. Metodický pokyn v prvé řadě vymezuje pojmy duchovní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních včetně cílů a zásad této formy péče. Kaplanem podle něj může být člověk, který má dokončené teologické vzdělání magisterského stupně a absolvoval kurz nemocničního kaplanství. Musí rovněž mít nejméně tři roky praxe v obecné pastorační péči. Nemocniční kaplan je jmenován na základě společného pověření Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví v České republice.
Rozhovor s kaplanem FN Brno Leo Zerhauem a pastorační asistentkou Annou Kostkovou o roli duchovní péče v nemoci.https://t.co/nEJdyM5sYr pic.twitter.com/W6wNd0ETok
— FN Brno (@FNBrno) 12. dubna 2017
Metodický pokyn dále upravuje přístup k nemocničním kaplanům ze strany zdravotnického personálu a stejně tak se týká jejich mlčenlivosti o skutečnostech, které mají osobní nebo důvěrný charakter.
People who are #dying should be asked about their spiritual beliefs, says NICE | News and features | News | NICE https://t.co/IblmBLmgT5
— Malcolm Payne (@MalcolmPayne) 30. března 2017
„Jako dlouholetý ředitel nemocnice si uvědomuji důležitost a nezastupitelnost duchovní péče, zejména pro těžce nemocné pacienty, seniory a jejich rodiny. Svou velkou roli hraje i pro samotné zaměstnance nemocnice. Jsem rád, že takový metodický pokyn máme konečně v ruce. Vyjasní například i požadavky na kvalifikaci nemocničních kaplanů, ale co je nejdůležitější, Ministerstvo zdravotnictví na základě tohoto pokynu zřídí Radu pro duchovní péči, která bude řešit koncepční otázky duchovní péče v lůžkových zařízeních, “ uvedl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.
Místo stetoskopu nosí v bílém plášti Bibli. Nemocničních kaplanů přibývá https://t.co/DTNLrT905s @Aktualnecz @ZdravkoOnline @Hospodarky
— Markéta Šrajbrová (@MSrajbrova) 27. března 2017
„Nemocniční kaplan může být pro některé pacienty stejně důležitý jako například chirurg. Psychický stav pacienta totiž mnohdy výrazně ovlivňuje průběh a úspěšnost samotné léčby,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová, která měla vytvoření metodického pokynu na starost a podílela se na jeho vzniku.
Metodický pokyn bude zveřejněn ve Věstníku MZ před Velkým pátkem.
Viz též Zdravotnický deník (Jak pečovat v nemocnicích nejen o tělo, ale i o duši? Ministerstvo dalo zakotvení nemocničním kaplanům a Medical Tribune (Návrat duchovní péče do nemocnic)
MZDR 8352/2017/ONP
Metodický pokyn
o duchovní péči ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče
poskytovatelů zdravotních služeb
S vědomím prospěšnosti duchovní péče pro podporu všestranného rozvoje lidských hodnot a pro zlepšení života pacientů, personálu ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče poskytovatelů zdravotních služeb, k naplnění svobody náboženského vyznání v rámci působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR a v souladu s bodem 1 čl. 16 Listiny základních práv a svobod, dále s ustanovením § 2 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, dále s ustanovením § 28, odst. 3, písm. j) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, bude pacientům, zdravotnickým pracovníkům, případně návštěvníkům poskytována duchovní péče výhradně kaplany, vyslanými na základě společného pověření České biskupské konference a Ekumenické rady církví v ČR.
(1) Organizační struktura
(a) Ministerstvo zdravotnictví ČR (dále „MZ“) zřizuje Radu pro duchovní péči ve zdravotnictví, která se souhlasem České biskupské konference (dále jen „ČBK“) a Ekumenické rady církví v ČR (dále jen „ERC“) zajišťuje jejich vzájemnou spolupráci (dále jen „Rada“).
(b) Rada řeší významné otázky duchovní péče ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče (dále jen „LZZ“) poskytovatelů zdravotních služeb, jejími členy jsou: dva zástupci ČBK, dva zástupci ERC, dva zástupci MZ, dva zástupci poskytovatelů zdravotních služeb (Asociace českých a moravských nemocnic a Asociace nemocnic ČR).
(c) Zasedání Rady se koná dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Rada může vznášet ve věci duchovní péče v LZZ připomínky, předkládat ministru zdravotnictví návrhy koncepčních řešení. Rada volí ze svého středu na období jednoho roku předsedu, který setkání řídí. Zasedání svolává zástupce MZ.
(d) V případě potřeby může iniciovat svolání Rady kterýkoli z členů a zasedání se uskuteční nejpozději do třiceti dnů od předání písemné žádosti o její svolání ostatním členům Rady.
(2) Vymezení pojmů
(a) Kaplan pro duchovní péči v LZZ dle tohoto Metodického pokynu je výhradně osoba, muž nebo žena, vyslaná církví z České biskupské konference[1] nebo církví z členů[2] Ekumenické rady církví v ČR a jmenovaná na základě společného pověření ČBK a ERC.
(b) Duchovní péče v LZZ dle tohoto Metodického pokynu je pro svá specifika dobrovolnou službou, nezdravotní péčí pacientům, zdravotnickým pracovníkům a návštěvníkům při řešení jejich osobních, existenciálních, spirituálních, etických, morálních otázek a potřeb. Tato služba má neevangelizační charakter.
(3) Cíle a zásady duchovní péče v LZZ
(a) Cílem i obsahem duchovní péče v LZZ je pastorační pomoc potřebným, tedy pacientům, zdravotnickým pracovníkům i návštěvníkům bez rozdílu.
(b) Duchovní péče je vykonávána zásadně neasertivním, empatickým přístupem k pacientům, zdravotnickým pracovníkům i návštěvníkům, s úctou k jejich důstojnosti s respektováním jejich osobního přesvědčení, v kontextu a porozuměním pro jejich životní situaci.
(c) Poskytování duchovní péče je nezdravotní činností nenarušující poskytování zdravotní péče a zdravotních výkonů.
(4) Poskytovatelům zdravotních služeb v LZZ
Ministerstvo zdravotnictví ČR v souladu se zněním zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a současně na základě Smluv o vypořádání mezi Českou republikou a církvemi uzavřených dne 22. 2. 2013 ve věci majetkového vypořádání s církvemi, ve smyslu ekonomické odluky církví od státu, zastává stanovisko, že osoby působící v duchovní službě nebudou státními zaměstnanci.
(a) S ohledem na stávající formu spolupráce mezi jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče na jedné straně a představiteli církví na druhé straně doporučuje Ministerstvo zdravotnictví ČR upravit vztah s kaplanem v LZZ pracovně právním vztahem.
(b) Upravit a doplnit vnitřní a organizační řády ohledně působení kaplanů v LZZ.
(c) Informovat všechny kliniky a oddělení o působení kaplana v LZZ.
(d) Vybavit zdravotnické pracovníky instrukcemi o způsobu informování pacientů a návštěvníků ohledně duchovní péče v LZZ.
(e) Zajistit v prostorách LZZ důstojné zázemí pro kaplanovu duchovní činnost:
- Ve vnitřních prostorách LZZ vyhradit prostornou a přístupnou místnost, opatřit ji označením „Kaple,“ vybavit křesťanským symbolem latinského kříže nad vstupem a uvnitř.
- Zřídit kancelář kaplana s obvyklým vybavením a označením.
(f) Zřetelným a srozumitelným způsobem informovat přicházející pacienty i návštěvníky o pracovišti a službách kaplana. Mezi vhodné způsoby informování patří zejména webové a intranetové stránky, orientačně informační cedule a tabule.
(5) Součinnost zdravotnických pracovníků LZZ
Zdravotničtí pracovníci jednotlivých klinik a oddělení LZZ:
(a) Respektují právo kaplanů určovat liturgický průběh bohoslužebných a pastoračních setkání, přičemž zdravotničtí pracovníci mohou do průběhu těchto setkání zasáhnout jen v případech ohrožujících bezpečnost a zdraví zúčastněných osob.
(b) Respektují právo na zachovávání zpovědního nebo obdobného tajemství.
(c) Poskytují kaplanovi potřebnou součinnost.
(6) Kvalifikační požadavky na kaplana
- Dokončené teologické vzdělání na magisterském stupni.
- Absolvovaný kurz nemocniční kaplan na některé z teologických fakult v ČR.
- Nejméně tři roky praxe v obecné pastorační péči.
- Jmenování na základě společného pověření Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví v ČR.
(7) Povinnosti a práva kaplana
Smyslem činnosti kaplana v LZZ je být důvěryhodným i důvěrným partnerem pacientů, zdravotnických pracovníků, případně i návštěvníků při řešení osobních, existenciálních, spirituálních, etických a morálních otázek a potřeb.
Prací kaplana v LZZ nemá být dotčena jeho služba či postavení v církvi, řeholním řádu anebo kongregaci.
(a) Kaplan je zejména povinen:
- Řídit se při své činnosti v LZZ platným vnitřním a organizačním řádem LZZ.
- Řídit se organizačními pokyny vedoucích zaměstnanců LZZ, jednotlivých klinik a oddělení.
- Spolupracovat s ošetřujícími zdravotnickými pracovníky a poskytovat jim součinnost.
- Zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech a informacích, jež mají osobní, důvěrný či služební charakter.
- Umožnit či zprostředkovat návštěvu pacientem vyžádaného duchovního z církve či náboženské společnosti registrované v ČR.
(b) Práva kaplana
- Kaplan nemá přístup do zdravotnické dokumentace pacienta, se souhlasem pacienta může být informován o zdravotním stavu a diagnose pacienta.
- Vstupovat do lůžkových a společenských prostor klinik a oddělení LZZ. Vstup do jiných vnitřních prostor LZZ je možný po výslovném souhlasu vedoucího zaměstnance.
- Dle aktuálních možností vést s pacientem, zdravotnickým pracovníkem či návštěvníkem rozhovor v přiměřeném soukromí.
- Přinášet do prostor LZZ bohoslužebné předměty a potřeby v množství odpovídajícím míře a rozsahu konaných činností.
Příloha
Metodického pokynu
o duchovní péči ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče
poskytovatelů zdravotních služeb
Seznam
církví reprezentovaných:
Českou biskupskou konferencí sídlem Thákurova 676/3, Praha 6, IČ 00540838,
a církví, členů:
Ekumenické rady církví v ČR sídlem Praha 10, Donská 370/5, IČ 00127370.
Česká biskupská konference
Církev římskokatolická, IČ 73632848, Thákurova 676/3, Praha 6
Církev řeckokatolická, IČ 73632465, Haštalské nám. 789/4, Praha 1
Ekumenická rada církví v ČR
Apoštolská církev, IČ 00489778, V Zídkách 402, Kolín 2
Bratrská jednota baptistů, IČ 00445231, Na Topolce 677/14, Praha 4
Církev bratrská, IČ 00445215, Soukenická 1193/15, Praha 1
Církev československá husitská, IČ 00445185, Wüchterlova 523/5 Praha 6
Českobratrská církev evangelická, IČ 00445223, Jungmannova 22/9, Praha 1
Evangelická církev augsburg. vyznání v ČR, IČ 62936611, V Jirchářích 152/14, Praha 1
Evangelická církev metodistická, IČ 00445240, Ječná 545/19, Praha 2
Jednota bratrská, IČ 47475111, Boženy Němcové 54/9, Liberec 5
Pravoslavná církev v českých zemích, IČ 00445177, V Jámě 1263/6, Praha 1
Slezská církev evangelická a v., IČ 00445312, Na nivách 259/7, Český Těšín
Starokatolická církev v ČR, IČ 00445304, Na bateriích 93/27, Praha 6
Pozorovatel Ekumenické rady církví v ČR, Církev adventistů sedmého dne, IČ 00445193, se připojila a zavázala k dodržování Metodického pokynu o duchovní péči MZDR 8352/2017/ONP.
[1] Příloha uvádí seznam církví reprezentovaných Českou biskupskou konferencí.
[2] Příloha uvádí seznam církví, členů Ekumenické rady církví v ČR.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR