Nová vládní strategie “Fuller Working Lives A Partnership Approach” vyzývá zaměstnavatele, aby zvýšili počet starších pracovníků a “neodepisovali” lidi po dosažení určitého věku. Zaměstnavatelé tak mají v souladu s politickou vizí současné vlády pomoci vybudovat zemi, která funguje pro všechny obyvatele. Odhaduje se, že do poloviny 30. let 21. století budou lidé starší 50 let tvořit více než polovinu dospělé populace Velké Británie. Zatímco v roce 1996 bylo na trhu práce 5,7 mil. lidí starších 50 let, o dvacet let později 9,8 milionů.
Pokud nejsou starší zaměstnanci spokojeni se svým zaměstnáním, měli by podle Ministerstva práce a penzí začít novou kariéru v jiné oblasti.
Ministerstvo při této příležitosti vydalo také analytickou zprávu Fuller Working Lives Evidence Base 2017.
Průměrný věk odchodu z trhu práce se v Británii během posledních dvou desetiletí zvýšil, ale stále je nižší, než v roce 1950 a nedrží krok s růstem naděje dožití (střední délky života). Stejně tak míra zaměstnanosti osob ve věku 50 a více let v průběhu posledních dvou desetiletí rostla, ale teprve nedávno se vrátila na hodnoty, kterých dosahovala naposledy v 70. letech minulého století.
V současné době je v Británii téměř milion lidí ve věku 50-64 let, kteří nejsou v zaměstnání, ale uvádí, že jsou ochotni nebo by chtěli pracovat.
Stárnutí populace vede k tomu, že stále více lidí v produktivním věku bude poskytovat “neformální péči” blízké osobě. Pravděpodobnost poskytování rodinné péče se výrazně zvyšuje s věkem. V současnosti jsou tři z pěti pečovatelů ve věku nad 50 let, nejčastěji ve věku 50 – 54 let, zejména v případě žen.
Nová strategie klade důraz na partnerství zaměstnavatelů a úřadů práce při udržení, rekvalifikaci a náboru starších pracovníků. Mladší a starší pracovníci by měli být podle strategie uznáni jako vzájemně se doplňující skupiny na trhu práce ve svých zkušenostech, znalostech a dovednostech, spíše než o skupiny, které se nahrazují nebo si konkurují. Jejich vztah je komplementární a nikoliv substitutivní, uvádí se v dokumentu.
Jak ukazuje kvalitativní výzkum zpracovaný pro účely strategie, změna v myšlení a přístupu k zaměstnanosti starších lidí nebude jednoduchá. Přestože totiž zaměstnavatelé uvedli, že oceňují věkově různorodé či smíšené týmy a obecně si jsou vědomi stárnutí pracovní síly, málo z nich přijalo nějaká aktivní opatření ke změně své dosavadní politiky a praxe týkající se náboru, udržení či vzdělávání starších pracovníků.
Podle publikace Older workers and the workplace: Evidence from the Workplace Employment Relations Survey, obsahující výsledky šetření mezi zaměstnavateli, nemá věková struktura zaměstnanců v soukromém sektoru signifikantní vliv na výkonnost, starší pracovníci pak mají menší pravděpodobnost, že jim bude nabídnuto vzdělávání. V průměru vykazují starší pracovníci větší míru spokojenosti a vnímají zacházení se zaměstnanci častěji jako spravedlivé ve srovnání s mladšími pracovníky. Všichni zaměstnanci, kteří měli možnost flexibilních pracovních podmínek, bez ohledu na věk, měli také pozitivnější názor na svou práci.
Nová britská vládní strategie podporuje pokračování 50 plus v zaměstnání, včetně “druhé kariéry” https://t.co/puNU32k8eJ pic.twitter.com/4lLeIl2kVW
— ISPV (@ispvinst) 3. února 2017
Zdroj: Department for Work and Pensions