Z dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplývá, že zatímco v prosinci roku 2004 bylo v ČR evidováno necelých 24 tis. osob, které měly uvalenu exekuční srážku na důchod (starobní, pozůstalostní nebo invalidní), v prosinci roku 2015 to již bylo téměř 80 tis. a jejich počet dále roste. Oproti stavu v roce 2004 se tedy jednalo o více než trojnásobný nárůst. Jejich podíl je nejvyšší v krajích Ústeckém a Moravskoslezském. Přečíst článek.
Tabulka 1: Počet výplat důchodů se zařízenou exekuční srážkou (v prosinci daného roku v tisících)
Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
Počet výplat důchodů s exekuční srážkou | 35,2 | 40,7 | 46,1 | 51,2 | 60,9 | 67,6 | 71,0 | 75,3 | 80,0 |
Tabulka 2: Srážky z dávek nemocenského pojištění
Rok |
2013 |
2014 |
2015 |
Počet srážek za celý rok |
61 745 |
88 682 |
132 206 |
Výše srážek (v mil. Kč) |
57,95 |
121,68 |
206,05 |
Exekuční srážky ČSSZ provádí ze všech druhů důchodů, tedy ze starobních, invalidních i pozůstalostních. Roste počet lidí, kteří do důchodu vstupují s exekucí či s několika exekucemi.
Důvody exekučních srážek z důchodů jsou různé. Dluhy často vznikají na prodejních zájezdech, při nákupu dovolené, v důsledku neplacení výživného, nesplácením půjček nebo ručením za ně.
Za částí nařízených exekucí stojí drobné dluhy v řádu několika stokorun, jako jsou např. pokuty dopravnímu podniku nebo městské policii, poplatky obcím za svoz odpadu či penále zdravotním pojišťovnám.
Nezabavitelná částka pro dlužníka (tj. povinného) v roce 2016 činila 6 178,67 Kč (v roce 2015 to bylo 6 118 Kč). Pokud ji výše důchodu nepřekračuje (důchod nedosahuje tzv. zabavitelné výše), nemůže ČSSZ exekuční srážku zařídit.
Zdroj: ČSÚ, ČSSZ